Zdravotní vyšetření

Povinná vyšetření do chovu:

Trpasličí špic/pomeranian, malý a střední špic:

  • vyšetření luxace patelly (PL) s výsledkem do max. 3/3 Aby se minimalizovalo postižení kloubů u potomků:
  • jedinec s výsledkem PL 3/3 může být spojen pouze s jedincem s výsledkem PL 0/0
  • jedinec s výsledkem PL 2/2 může být spojen pouze s jedincem s výsledkem PL 0/0 nebo PL 1/1

Vlčí špic/keeshond  a velký špic:

  • vyšetření dysplazie kyčelního kloubu ( HD) s výsledkem max. D/D (dříve 3/3) Aby se minimalizovalo postižení kloubů u potomků:
  • jedinec s výsledkem DKK D/D (dříve 3/3) může být spojen pouze s jedincem s výsledkem DKK A/A (dříve 0/0)
  • jedinec s výsledkem DKK C/C (dříve 2/2) může být spojen pouze s jedincem s výsledkem DKK A/A (dříve 0/0) nebo B/B (1/1)

Luxace patelly = PL (patella luxation)

Luxace patelly (vykloubení čéšky) je relativně časté onemocnění kolenního kloubu psů.

Patela (čéška) je malá kůstka v přední části kolene. Je umístěna mezi čtyřhlavým svalem stehenním (quadriceps femoris) a šlachou upínající se na vrchol holenní kosti (tibial tuberosity). Patela klouže ve žlábku na konci stehenní kosti (femur) pokud se kloub ohýbá (flexe) a narovnává (extenze). Někdy se stane, že patela sklouzne mimo svůj žlábek. To nazýváme luxací, nebo také dislokací pately. Nejrozšířenější je mediální luxace pately, kdy tato vypadává směrem doprostřed. Méně častá je laterální luxace, kdy patela vypadává směrem ven ze žlábku. Výjimečné jsou případy, kdy vypadává oběma směry.

Vrozená luxace čéšky je podmíněná geneticky, tzn. predispozice k tomuto onemocnění se dědí a postižení jedinci by v žádném případě neměli být používáni k dalšímu chovu. Nejčastěji se s mediální (vnitřní) vrozenou luxací setkáváme u malých a trpasličích plemen.

Podle závažnosti postižení rozdělujeme luxaci pately do 4 stupňů:

  • Při 1. stupni (nejlehčím) můžeme patelu manuálně vykloubit, ta se ovšem ihned vrací do původní pozice.
  • Při 2. stupni patela vyklubuje samovolně, ale je ještě schopna návratu do normální pozice, někteří psi jsou schopni patelu sami „nahodit“ rotací končetiny.
  • Při 3. stupni je patela luxovaná trvale, ale jsme schopni ji manipulací reluxovat, nicméně se ihned vrací do abnormální pozice.
  • 4. stupeň luxace je charakterizován nereponovatelnou trvalou luxací pately. Všechny tyto stupně jsou v různé míře doprovázeny rotací holenní a stehenní kosti, příp. dalšími deformitami, jak bylo popsáno výše.

Rozdělení luxace pately do jednotlivých stupňů je významné zejména z hlediska volby vhodného léčebného postupu, ale u chovných jedinců by měla tato vada být brána v úvahu i při zařazení do chovu. V této souvislosti je jednoznačně doporučitelná selekce postižených jedinců za účelem postupné eliminace luxace pately z chovů čistokrevných psů, protože tato vada má dědičný základ a její výskyt zejména u některých plemen je velmi vysoký.

Zdroj:

https://www.veterinarnipece.cz/luxace-pately-u-psu-3063.html
https://www.metropolevet.cz/luxace-pately/

Dysplazie kyčelních kloubů = DKK = anglicky  HD (Hip displasia)

Dysplazie kyčelních kloubů, je vývojové onemocnění pohybového aparátu.

Na jeho vzniku se podílí několik faktorů a to dědičnost (dědičnost predispozice k DKK se udává mezi 20–60 % v závislosti na plemeni ), výživa, rychlost růstu, fyzická zátěž, osvalení pánevních končetin.

Výsledný obraz DKK může proto každý chovatel nebo majitel psa do jisté míry pozitivně ovlivnit při dodržování následujících zásad:  štěně a mladého psa nepřekrmovat, krmit kvalitní vyváženou stravou, nepřetěžovat psa – psovi dopřát úměrnou fyzickou zátěž vzhledem k věku.

Onemocnění postihuje všechna plemena psů, především pak psy velkých a obřích plemen.

Při tomto onemocnění dochází k uvolnění kyčelního kloubu, opotřebení a následné deformaci hlavice kosti stehenní a kloubní jamky. Po rozvoji tohoto onemocnění dochází k artróze, bolestivým potížím při pohybu, obtížném vstávání, přenášení váhy na druhé končetiny.

Jen okolo 25 % psů trpících dysplazií vykazuje klinické příznaky. Projevy závisí jak na stupni dysplazie (lehký, střední, těžký), tak na zátěži, které je pes během života vystaven.

Bylo zjištěno, že při křížení dvou negativních jedinců (bez DKK) je v průměru 25% pravděpodobnost, že jejich potomek bude mít pozitivní nález. Při páření jednoho pozitivního a jednoho negativního rodiče je to až 50%, u dvou pozitivních rodičů pak je 80% pravděpodobnost postiženého potomka.

DKK se diagnostikuje pomocí RTG snímků a má několik stupňů dle závažnosti postižení.

Stupeň postižení dle FCI (Mezinárodní kynologická federace):

  • bez příznaků dysplazie (A – dříve 0),

  • hraniční dysplazie (B – dříve 1),
  • mírná dysplazie (C – dříve 2),
  • střední dysplazie (D – dříve 3),
  • těžká dysplazie (E – dříve 4). DKK se uvádí např. jako A/A (pravá noha/levá noha)

Zdroj:

http://www.vetvill.cz/cs/m-66-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk
https://www.klinikanisa.cz/rtg-vysetreni-dkk-dlk-ocd/
http://www.cuoreprode.cz/clanky/dkk-dlk/
https://www.pesweb.cz/cz/273.dysplazie-kycelniho-kloubu

Další vyšetření, která lze doporučit:

Dysplazie loketního kloubu = DLK = anglicky ED (Elbow displasia)

Jedná se o vývojové onemocnění loketního kloubu.

Obvyklým příznakem u dysplazie lokte je kulhání, vytáčení postižené končetiny od těla, případně úplné odlehčení postižené končetiny. První příznaky mohou být zaznamenány již ve 4 měsících stáří. S postupujícím věkem probíhají v kloubu artrotické změny (vzniká artróza). Artróza je příčinou permanentní bolestivosti, vede ke snížení pohyblivosti kloubu. Dysplazie loketního kloubu je proto v neřešených případech příčinou celoživotního handicapu u nemocného psa.

Pro potvrzení diagnózy je nutné provést RTG vyšetření.

DLK má rovněž několik stupňů dle závažnosti postižení.

  • 0 – normální loketní kloub bez abnormalit
  • 1 – mírná artróza, formace osteofytů, které nejsou širší než 2 mm
  • 2 – střední artróza, formace osteofytů 2- 5 mm
  • 3 – těžká artróza , osteofyty širší než 5 mm, fragmentace processus coronoideus

Zdroj:

http://www.vetvill.cz/cs/m-67-dysplazie-loketniho-kloubu-dlk
https://www.klinikanisa.cz/rtg-vysetreni-dkk-dlk-ocd/
https://www.veterinaslavicin.cz/sluzby/prevence/rtg-vysetreni-dkk-a-dlk

Osteochondróza (osteochondritis dissecans, OCD)

U osteochondrózy dochází k poruše v přeměně růstové chrupavky v kost. V oblasti kloubní plochy se to projeví odchlípnutím části chrupavky a vznikem prohlubně v kloubní ploše a volného tělíska (čipu) v kloubu. Pokud stejný defekt vznikne v oblasti růstové zóny kosti, může dojít k deformacím ve tvaru kosti nebo nepřipojení výběžku se samostatným osifikačním centrem. Postihuje nejen loket, ale i jiné klouby, hlavně ramenní, kolenní a hlezenní kloub mladých, rychle rostoucích psů velkých plemen a postihuje také v nemalé míře páteř. U DLK často není patrné, zda je kost pažní postižena primárně OCD, nebo lézí, která vzniká působením uvolněného koronoidního výběžku a jeho drhnutím o protilehlou chrupavku na kosti pažní. Při osteochondróze dochází k uvolnění části chrupavky kloubní plochy, vzniku poškození hladké chrupavčité plochy a putování odtrženého chrupavčitého tělíska kloubem – to je příčinou poškození a bolestivosti. Bolestivost způsobuje i obnažení kosti v místě poškození. Mezi příčiny osteochondrózy patří jak genetické faktory (většinou plemena nad 25 kg v dospělosti), tak traumatizace, a především chyby ve výživě a rychlý růst.

Zdroj:

https://www.orling.cz/cs/clanky/o-artroze-a-zviratech/kloubni-vyziva-psu-a-kocek/nejcastejsi-kloubni-onemocneni-psu-dysplazie-osteochondroza-luxace-cesky.html

OCA2 = okulokutální albinismus 

Velkých špiců se tedy týká forma OCA2. Tento protein, někdy bývá označován jako P-protein, hraje roli ve správném využití melanosomu, reguluje jeho pH a hlavně se podílí na syntéze eumelaninu (barvivo odpovědné za tmavou (hnědou a černou) barvu).

A teď to hlavní, co takové psy trápí. Poznáte je dle světlých pysků a nosu. Typické pro jsou modré oči, jež se v dospělosti vybarví do zelena. Tito psi jsou velmi citliví na přímé sluneční světlo a nejsou schopni v něm reagovat na povely rukou, protože je nevidí. Odborně se hovoří o fotofóbii.

Zdroj:

https://psinfo.cz/oca/

Primární hyperparatyreóza = PHPT ( primary hyperparathyroidism)

  • týká se vlčích špiců / keeshondů
  • jedná se o onemocnění příštítných tělísek, která způsobují zvýšení sérového vápníku resorpcí kosti, snížení vylučování vápníku z ledvin a zvyšuje v metabolismu vit. D

Na začátku propuknutí nemoci se objevuje u psa zvýšené pití a močení, poté dochází ke slabosti psa, třesu, může dojít i k hubnutí, často se vyskytují močové nebo ledvinové kameny. Jak se hyperkalcémie prohlubuje, dochází k poškození orgánů, včetně možníého poškození kostí a vážného poškození ledvin. Pokud není zahájena léčba, dochází k úhynu psa k důvodu závažného selhání ledvin.

Zdroj:

https://summerwindcanines.com/wp-content/uploads/2017/05/Primary-Hyperparathyroidism.pdf
https://www.vet.cornell.edu/animal-health-diagnostic-center/testing/protocols/primary-hyperparathyroidism

Vyšetření srdce = ECHO

Echokardiogram, sonografické vyšetření srdce, je zobrazovací metoda, která umožňuje vyšetřit struktury uvnitř a kolem srdce. Díky vysokofrekvenčnímu vlnění jsme schopni získat obraz srdce v reálném čase a zhodnotit tak, jak vypadá a pracuje. Hodnotíme tvar, velikost a funkci srdečního svalu, jednotlivé srdeční oddíly, průtok krve srdcem a srdeční chlopně, perikard a případné masy v okolí srdce.

V průběhu vyšetřování je srdce zobrazeno v několika projekcích. Průběžně se zaznamenávají jednotlivá měření, která se na závěr porovnají se standardy pro danou hmotnostní kategorii a plemeno. Díky tomuto vyšetření jsme schopni odhalit vrozená i získaná onemocnění srdce a zahájit terapii, je-li potřeba.

Kdy testovat? V případě, že byl u vašeho mazlíka diagnostikován šelest na srdci nebo nepravidelný srdeční rytmus, patří mezi plemena predisponovaná k srdečním onemocněním, kašle, omdlévá nebo má potíže s dýcháním, nebo přestává zvládat fyzickou zátěž. Někdy je vyšetření doporučeno na základě rodinné anamnézy (onemocnění rodičů nebo sourozenců z vrhu), nebo na základě RTG nálezu v rámci jiných vyšetření. V neposlední řadě je prováděno u mláďat, která zaostávají ve vývoji, v rámci předoperačního vyšetření starších pacientů a u jedinců, které majitelé plánují zařadit do chovu.

Zdroj:

https://www.metropolevet.cz/echokardiograficke-vysetreni-srdce/

Na co dalšího si dát pozor? Zvlášť u trpasličích špiců/pomeranianů a malých špiců může dojít ke:

Kolaps průdušnice (trachey)

Velmi pravděpodobně má každý majitel psa během jeho života větší či menší zkušenosti se psím kašlem. U některých plemen či jedinců může být kašel i známkou vážných a život ohrožujících problémů.

Je mnoho důvodů, které mohou vyvolat u psa kašel. Nejčastější příčinou bývají různé virové a bakteriální infekce. Jedná se však většinou o kašel, který během několika dnů samovolně vymizí a zvíře je v pořádku. Urputnější případy vyžadují odbornou pomoc a medikaci antibiotiky a antitusiky. U psů středního věku a starších je však třeba myslet i na jiné etiologie. Jedním z vážných onemocnění, které vede k chronickému kašli, je kolabující průdušnice.

Konkrétní příčina kolapsu trachey není známa, ale obecně je akceptováno, že jde o onemocnění, které je kongenitálně predisponováno, a možná, že se jedná i o onemocnění dědičné. Kongenitální predispozice znamená, že nemusí jít o vadu, která je zděděná, ale jedinec se rodí s náchylností k danému onemocnění.

Klinické příznaky související s kolapsem průdušnice se objevují nejčastěji u psů středního až staršího věku. Odborná literatura uvádí průměrný věk objevení se klinických příznaků nemoci okolo šestého roku stáří. Nicméně kolapsem průdušnice a souvisejícími klinickými projevy mohou trpět psi každého věku.

Zdroj:

http://www.veterinapodebradska.cz/odborne-clanky/int–kolaps-trachey-a-trachealni-stent-u-psa