Vyberte stránku

NĚMECKÝ VLČÍ ŠPIC/KEESHOND

PŮVOD: Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO OFICIÁLNÍHO STANDARDU: 04/09/2019.
POUŽITÍ: PES HLÍDACÍ A SPOLEČENSKÝ
KLASSIFIKATION FCI: SKUPINA 5 ŠPICOVÉ A PRIMITIVNÍ PSI, SEKCE 4 EVROPŠTÍ ŠPICOVÉ, BEZ PRACOVNÍ ZKOUŠKY

STRUČNÉ DĚJINY PLEMENE:

Němečtí špicové jsou potomky psa rašelinného „Canis Familaris palustris Rütimeyer“ z doby kamenné a pozdějšího „špice kolových staveb“ a jsou nejstarším plemenem Střední Evropy. Vyvinula se z něho četná další plemena. Za hranicemi německé jazykové oblasti jsou vlčí špicové též nazýváni keeshond.

CELKOVÝ VZHLED:

Špicové vynikají krásnou srstí, jež díky bohaté podsadě odstává od těla. Zvlášť nápadný je mohutný límec kolem krku, připomínající hřívu a huňatě obrostlý ocas hrdě nesený nad hřbetem. Hlava podobná lišce s čilýma očima a zašpičatělé malé blízko sebe stojící uši dodávají špicovi jeho tolik typické smělé vzezření.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Poměr kohoutkové výšky k délce psa je 1:1. Poměr čenichové partie k mozkovně je ca. 2 : 3.

CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA):

Německý vlčí špic/Keeshond je stále soustředěný, pozorný, ostražitý, živý a mimořádně oddaný a věrný svému majiteli. Je velice učenlivý a lehce vychovatelný. Jeho přirozená nedůvěra vůči cizím lidem a absence loveckého pudu ho předurčují k ideálnímu doprovodnému a rodinnému psu a hlídači domu a dvora. Není ani bázlivý ani agresivní. Odolnost vůči počasí, robustnost a dlouhověkost jsou jeho vynikající vlastnosti.

HLAVA:
LEBEČNÍ ČÁST: Hlava špice je středně velká, při pohledu shora vzadu nejširší a zužuje se klínovitě ke špičce nosu.
Stop: Přiměřeně vyvinutý až zdůrazněný, nikdy ne náhlý.
OBLIČEJOVÁ ČÁST: Nos: Nos je kulatý, malý a čistě černý.
Čenichová partie: čenich není příliš dlouhý, ani hrubý ani zašpičatělý a je v proporcionálně vhodném poměru k mozkovně (ca. 2 : 3).
Pysky: Pysky nejsou převislé, pevně přiléhají a netvoří ke koutkům záhyby. Jsou černě pigmentovány.
Čelisti/zuby: Čelisti jsou normálně vyvinuty a vykazují kompletní nůžkový skus se 42 zuby dle zubního vzorce, přičemž horní řada řezáků přesahuje bez meziprostoru přes dolní čelist a zuby stojí v čelisti kolmo. Silné, přesně do sebe zapadající špičáky. Klešťový skus je přípustný.
Líce: Líce jsou mírně zaoblené, ne vystouplé.
Oči: Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, poněkud šikmo uložené, tmavé barvy. Oční víčka jsou černě pigmentována.
Uši: Malé uši jsou relativně blízko u sebe, vysoko nasazené a trojúhelníkovitě zašpičatělé. Jsou neseny vždy vzpřímeně s tuhými špičkami.
Krk: Středně dlouhý krk je nasazen na plecích široce, v šíji je lehce klenutý, netvoří lalok a je zakryt límcem připomínajícím hřívu.

TRUP: Horní linie: Horní linie přechází v měkkém oblouku v krátký rovný hřbet. Huňatý překlopený ocas, který částečně překrývá hřbet, zaobluje siluetu.
Kohoutek: Vysoký kohoutek se neznatelně svažuje.
Hřbet: Co nejkratší, rovný, silný.
Bedra: Krátká, široká a silná.
Záď: Záď je široká a krátká, ne svažující se.
Hrudník: Dostatečně hluboký hrudník je dobře klenutý, přední fronta je dobře vyvinutá.
Spodní linie a břicho: Hrudní koš zasahuje pokud možno co nejdále dozadu, břicho je pouze mírně vtaženo.
OCAS: Ocas je vysoko nasazen, je středně dlouhý, hned u kořene se stáčí vzhůru a dopředu přes hřbet. Leží pevně na hřbetě. Je velmi huňatě osrstěn. Dvojitá smyčka na jeho konci je přípustná.

KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Obecně: Rovná, spíše široká fronta s dobrou sílou kostí.
Plece: Plece jsou dobře osvalené a pevně spojené s hrudním košem. Lopatka je dlouhá a leží šikmo vzad.
Pažní kost: Lopatka téměř stejné délky s ní svírá úhel asi 90 stupňů.
Loket: Loketní klub je silný, přilehlý k hrudníku a ani vtočený ani vytočený.
Předloktí: Předloktí je středně dlouhé, v poměru k trupu statné a zcela rovné, s dobrými praporci na zadní straně.
Nadprstí: Silné, středně dlouhé nadprstí svírá úhel cca 20 stupňů ke svislé rovině.
Přední tlapky: Přední tlapky jsou co nejmenší, kulaté, s dobře vedle sebe ležícími a dobře klenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Barva drápů a polštářků je co nejtmavší.
PÁNEVNÍ KONČETINY : Obecně: Pánevní končetiny jsou velmi dobře osvalené a až po hlezenní kloub bohatě osrstěné. Zadní končetiny stojí rovně a paralelně.
Stehno/holeň: Kosti stehenní a holenní jsou přibližně stejně dlouhé.
Koleno: Kolenní kloub je silný, jen mírně zaúhlený a v pohybu není vytlačován ani ven ani dovnitř.
Zánártí: Zánártí je středně dlouhé, velmi silné a je kolmo postavené.
Zadní tlapky: Tlapky pánevních končetin jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře vedle sebe ležícími a dobře vyklenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Polštářky jsou drsné. Barva drápů a polštářků je co nejtmavší.

POHYB: Němečtí vlčí špicové/Keeshond se pohybují při dobrém posunu přímo, plynule a pružně.

KŮŽE: Kůže na těle pevně přiléhá bez jakýchkoli záhybů.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Němečtí vlčí špicové/Keeshond mají dvojitou srst: dlouhé, rovné, odstávající pesíky a krátkou, hustou, vatovitou podsadu. Hlava, uši, přední strana předních i zadních končetin a tlapky jsou osrstěny krátce a hustě (sametově), zbytek těla je porostlý dlouhou a bohatou srstí. Srst není zvlněná, kadeřavá ani chundelatá, na zádech se nedělí do pěšinky. Krk a plece pokrývá hustá hříva. Zadní stranu hrudních končetin porůstají pěkné praporce, pánevní končetiny od zádi až po hlezenní kloub jsou obrostlé bohatými kalhotami. Ocas je bujně osrstěný.

Srst není viditelně upravena.

ZBARVENÍ: Vlčí špic (Keeshond ): vlkošedá.

Vlkošedá je stříbrošedá s černými špičkami pesíků. Čenich a uši tmavě zbarvené, okolo očí výrazná kresba, sestávající z jemné černé linie, která probíhá šikmo od vnějšího očního koutku k dolnímu okraji nasazení ucha a také čárkovaných linií a stínování, jež tvoří krátké, ale výrazné obočí. Hříva a oblast plecí světlé, hrudní a pánevní končetiny bez černých odznaků pod loktem resp. kolenem, s výjimkou lehkého čárkování přes prsty. Špička ocasu je černá, spodní strana ocasu a kalhoty světle stříbrné.

VELIKOST A HMOTNOST: Kohoutková výška: Vlčí špic/Keshond: 49 cm ± 6 cm. Vlkošedý špic/Keeshond má mít hmotnost odpovídající jeho výšce.

VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů se považuje za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky, a hledět na její vliv na zdraví a dobrý zdravotní stav psa.

HRUBÉ VADY:

  • Vady stavby těla.
  • Plochá hlava.
  • Zřetelně jablkovitá hlava.
  • Masově zbarvený nos, pysky a oční víčka.
  • Vady skusu, chybějící zuby.
  • Příliš velké a příliš světlé oči.
  • Vypouklé oči.
  • Chybějící obličejová kresba.
  • Vady v pohybovém aparátu.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • Agresívní nebo přespříliš bázliví psi.
  • Psi, kteří vykazují zřetelně fyzické abnormality nebo poruchy chování.
  • Neuzavřená fontanela.
  • Předkus, podkus, zkřížený skus.
  • Ektropium a entropium.
  • Ne úplně dokonale vzpřímené uši.
  • Zřetelné bílé znaky nebo skvrny.

Poznámka: Psi-samci musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata nacházející se zcela v šourku.

  • K chovu smí být použiti výlučně jen funkčně a klinicky zdraví, pro rasu typičtí psi.